Tak to byla slova pana zástupce na jedné základní škole v Plzni. Škola, kterou již roky s programem navštěvuji. Letos tedy s avízem „oříšku“. Připravena vcházím do třídy, chystám židle pro komunitní kruh a už přicházejí. Žáci 9B. Usazují se a já si je prohlížím. Je jich jen pár, celkem dvanáct. A nepůsobí oříškovitě. Jsem v pohotovosti, program plyne a já stále ostražitě čekám, kdy to začne být obtížné.
No, nezačalo, vlastně těžko dokáži vysvětlit proč, ale byli báječní. Téma nečekaného těhotenství je hodně zajímalo, celou dobu se do programu aktivně zapojovali a měli tolik postřehů a dotazů, že jsme skončili deset minut po zvonění. A nikdo nespěchal odejít. Byli tak vtaženi do diskusí, že si ani nevšimli, že je čas jít domů. Korunu tomu nasadila jejich třídní, když prohlásila, že tohle s nimi tedy ještě nezažila, že ji opravdu překvapili.
Tak vás, oříškové, zdravím, byli jste skvělí. Snad se nám společně podařilo objevit jedinečnost lidského života a najít každý sám pro sebe cestu, jak nikdy nemuset řešit nečekané těhotenství.
Jitka Kultová, Plzeň